Mk 5,21-43

Není snadné pro nikoho, aby se vymanil z myšlenkových stereotypů, ve kterých se pohybuje. Slyší-li tedy dnešní Evropan něco, co se vymyká jeho běžným zkušenostem, je tím bud fascinován, nebo se ptá, jak je to možné a zda tomu má vůbec věřit. Čteme-li Písmo, čteme často také o neuvěřitelných, výjimečných skutečnostech. A můžeme být také fascinováni nebo vše odmítat. Ani jeden z obou postojů nám ale nepomůže. Potřebujeme se totiž v prvé řadě ptát, co příběh znamená. Chtít mu porozumět. A chtít mu porozumět tak, jak byl myšlen, když byl psán, ne tak, jak bych si ho představoval dnes já. A můžeme jít ještě dál. V evangeliu nejde jen o porozumění příběhu, ale jde o porozumění Ježíši. Jemu je především třeba porozumět - teď jako tehdy. Toto porozumění není ale tak obtížné.

Příběhy evangelií nám jako názorné obrazy ukazují, že Ježíš opravdu přemáhá zlo. Že toto zlo je sice mocné, ale není mocnější než Ježíš. A zlo, o kterém se v evangeliu mluví, není především zlo ohrožující člověka zvenku, je to zlo, které ho ohrožuje zevnitř. I ve chvíli, kdy Ježíš uzdravuje nemoc, očima pozorovatelný defekt člověka, jde vždy také o uzdravení nitra. Jde především o uzdravení nitra - pro život s Bohem, pro život v Božím království. A toto uzdravení víru předpokládá a také víru působí. Jinými slovy: vede k úzkému důvěryplnému vztahu s Ježíšem. A ten lze nabýt dnes, jako tehdy. A víra je pro něj potřebná dnes, jako tehdy.

V našem dnešním úryvku jsme slyšeli o dvou uzdraveních. Evangelista je klade vedle sebe, protože mají něco společného. V prvé řadě se jedná o dvě ženy, tedy dvě nositelky života, dvě dárkyně života. První je žena, která dvanáct let trpěla krvácením, tedy ztratila schopnost dát nový život. Druhá žena je Jairova dcera, které bylo dvanáct let, a která umírá. Evangelista podtrhuje tuto číslovku 12, která je symbolickým zosobněním Izraele, který se skládá z 12 kmenů. Tyto dvě ženy představují Izrael - Izrael, který trpí, protože se vzdálil od Boha. První představuje Izrael, který opustil Hospodina a stal se neplodným, nečistým, nemůže dávat život, pokud ho Ježíš neuzdraví. Druhá, dvanáctiletá dívka, stojí za začátku své cesty, kdy může dát život a představuje Izrael, který leží na smrtelném loži, pokud ho Ježíš nepřivede znovu k životu, aby mohl dávat život. Evangelista Marek se nám snaží sdělit, v jakém stavu je a bude Izrael, pokud se nesetká a nepřijme Krista.

Tyto dvě ženy ale nepřestavují jen Izrael, ale celé lidstvo, které je povoláno k budování života. Tyto dvě ženy představují i nás, nás pokud jsme vzdáleni od Boha, pokud náš život není pevně spojen s Bohem, ale krouží jen kolem vlastního ega. Dovolme Ježíši, aby nás uzdravil z našich vlastních nemocí duše, abychom neměli strach ale víru, víru díky níž budeme schopni znovu naplno žít a k plnému životu povzbuzovat i ostatní kolem nás.