Mk 7,1-8.14-15.21-23
Při vstupu do kostela křesťané namáčejí ruku do kropenky a dělají znamení kříže. Kdo však dnes ještě rozumí, proč kněz na začátku mše svaté pokropí přítomné věřící svěcenou vodou? Kdo ještě rozumí, proč kněz na konci mše za zemřelého žehná rakev svěcenou vodou a proč kněz žehná medailku nově pokřtěného nebo také prsteny snoubenců? Všechny tyto obřady mají v církvi význam, a když Bůh chce, aby křesťanská znamení, která lidé nosí, byly posvěceny, je to proto, že jim mají v průběhu života zajistit ochranu, životní sílu a spásu a skrze toto posvátno nechat růst lásku Kristovu a jeho církve.
Svěcená voda obsahuje vodu a sůl, a to ze dvou důvodů: Voda očišťuje a sůl chrání. Svěcená voda navrací proto srdci člověka čistotu a chrání ho před odpůrcem, který může způsobit, že ji ztratí.
Ve Starém zákoně měla voda vždy divotvornou funkci. Voda Rudého moře se zavřela nad Egypťany a zachránila tak Hebrejce. Na poušti vytryskla voda ze skály, aby uhasila žízeň lidu reptajícího proti Bohu. Naamán se vykoupal v Jordánu a byl vyléčen ze svého malomocenství.
V Novém zákoně používal Ježíš také často vodu, aby způsobil zázrak. V Jordánu posvětil vodu svým tělem. V Káně proměnil při svém prvním zázraku vodu ve víno. U Jákobovy studny obrátil Samaritánku, když ji poprosil o vodu, protože chtěl pít, a slepému od narození vrátil zrak, což bylo spojeno s příkazem, aby se umyl v rybníku Siloe. (Jan 9)
Sůl patří také ke svěcené vodě. Dodává vařeným potravinám chuť a umožňuje konzervaci produktů tím, že zabraňuje jejich rozkladu. V očistné svěcené vodě sůl působí, že na organickém základu zabraňuje zkažení vody a na symbolické rovině zachovává vnitřní čistotu v mé duši, skrze svěcenou vodu přijatou s vírou. Dříve byla sůl jako vzácný a drahý produkt také směnným prostředkem. Ve středověku a v době Starého zákona se platilo solí. Sůl byla součástí, která byla požadována pro všechny obětní dary a byla přidávána do obětí, jež lidé podávali Bohu. „Každý dar své přídavné oběti solí osolíš. Nenecháš svou přídavnou oběť bez soli smlouvy svého Boha. S každým svým darem přineseš sůl.“ (Lv 2,13)
Ježíš vyzývá křesťany, aby se stali solí země, to znamená, aby lidé svou vírou dodali příchuť Boha. Svěcená voda slouží k tomu, aby zasvětila tvora Bohu, aby ho vytrhla od zlých mocností, a to požehnáním Božím, které na něm spočívá, aby ho uschopnilo k nadpřirozeným činům.
Svěcená voda působí podle naší víry, vždyť Ježíš konal uzdravení a zázraky, když prosebník měl víru. „Běž, tvá víra tě uzdravila,“ zní často věta, kterou řekl Ježíš lidem, jež v Izraeli uzdravil. Svěcená voda je jedním z prostředků spásy, žádný magický akt. Stále je to Bůh, kdo nás prostřednictvím autority kněze žehná. A skrze požehnání církve dostává voda všechny ony kvality, které jsou jí v žehnací formuli přičítány. Když se potom používá u tvorů, působí svojí očišťující a ochrannou silou.
Požehnání uděluje kněz ve jménu Nejsvětější Trojice a toto požehnání působí podle intenzity víry konkrétního křesťana jako zázrak Boží lásky v člověku. Proto má člověk denně žehnat svůj domov a přitom také sebe sama, své příbuzné a myslet na duše v očistci.
Svěcená voda je tedy prostředkem uzdravení pro tělo i pro duši. Bůh používá této svátostiny, aby své děti uzdravil a ochránil. Ale mějte na paměti, že svěcená voda není žádný talisman s magickými silami, nýbrž Boží milost, která je lidem darována a která je může tělesně nebo duchovně zachránit, jestliže si ji s vírou a láskou od Pána vyprosí. Čistému srdci a upřímné víře neodepře Bůh nic.
